Slova, která léčí

  poušť zlých dnů a těžký spánek rozechvívá  jemný vánek stoupá lehce v kapsách vůně vlasy vodou zčeřené osvěží když srdce stůně vyprahlostí zkroušené kolem něj jak létavice kapky rosy poletují barev mají na tisíce nadějí je rozmazlují   a kdo nemá srdce hluché snadno poskládá si sám poselství tak jednoduché stoupající k výšinám “tvoř si kolem sebe šťavnatý kus nebe když nechybí odvaha celý vesmír pomáhá trpělivě proměň svět co žízní a lační už není čas otálet uvěř snům   a začni” poušť zlých dnů a těžký spánek rozechvívá  jemný vánek stoupá lehce v kapsách vůně s pouští poradit si umí srdce uzdravit se nechce dělá že mu nerozumí 

    až nám vyprší čas potom se zeptají poprvé posté zas pokoj si nedají   otázky beze slov které jen vnímáním budou tak bolestné svým tichým sténáním ach v noci bezesné   černou tmou půjdeme nic není vidět přesto se budeme posté a poprvé před sebou stydět