Slova, která léčí

když zemi přikrývá bělostné peří snáší se lehounce z nebeské brány posílen křehkostí každý z nás věří tmy náhle ubývá nejsme tu sami když věnec adventní do kruhu stočený odnikud nikam jak věčný čas  využij svůj život  vždyť je vyměřený a žádný okamžik nepřijde zas když svíce prosvítí tmu strachu s lehkostí vykroč tou závějí najdi svůj cíl oslněn odvahou láskou a křehkostí ať vesmír pocítí že jsi tu byl

  utekl nám zdravý rozum bez pozdravu zmizel nikdo nerozeznal posun a v tom je ta svízel půlky tváří vyděšené z toho že se umírá certifikát vytiskneme než zajdeme do kina školou chodí bledé děti v nosíčkách se šťárají lhostejnost prostředky světí když hňupi zlo páchají rodiny jsou rozhádané každý má svá tvrzení stromy v lese polámané do vody jsme vhozeni ta voda je strachem tmavá  bahnitá a páchnoucí Cháron svými pádly mává a pohled má vědoucí za obzorem země leží s bujnou svěží zelení jsou tam koně bez otěží a lidé tak blažení zvednout paže mocně zabrat nadechnout se nad hladinou společně to půjde snáze obavy náhle pominou vpřed a spolu silně pevně neustoupit stále plout na břeh padnout v klín té země a svobodně  spočinout v ní pak chodit rozum hledat sedí támhle pod višní do hrstí jej vzít a nedat až pomine pěna dní  

když mizí jistoty třese se svět  nacházej svůj klid v hlubinách a pak odpočatý vydej se v let a  nebe ponese  tvůj žal i strach  když mizí jistoty objev svůj počátek každý den nový je v radosti nového skrývá se naděje když mizí jistoty svá křídla rozpřáhni v začátku nového v důvěře nahoty stejně jak pěna dní u břehu pevného vsákne se do něho moře tvé samoty

  kdyby všechna světla zhasla  pro výpadek elektřiny  mocní ztratili svá vesla svět by najednou byl jiný deprese by klesla rázem  nebyly by zprávy ptát by se mohl jen blázen zda je soused zdravý lidé chodili by spolu drželi se dlaněmi jedli u jednoho stolu to by byl ráj na zemi! pěšky jít  a volně dýchat zpívat když se setmělo zahřívat se když je zima pěkně tělo na tělo děti mohly by vyzvídat jak se dříve žilo nastal by čas si povídat o všem co kdy bylo žádné krámy očkování virusy a školy řeknu vám že (mezi námi) u srdce mě bolí že pokud nám někdo shůry blackout nezahájí nevybředneme z té můry náš svět bude v háji hleďme národ sedí kouká až mu z nebe vypnou proud vypínač mu z kapsy kouká stačí jenom                    vycvaknout