Pěna dní

 

utekl nám zdravý rozum

bez pozdravu zmizel

nikdo nerozeznal posun

a v tom je ta svízel

půlky tváří vyděšené

z toho že se umírá

certifikát vytiskneme

než zajdeme do kina

školou chodí bledé děti

v nosíčkách se šťárají

lhostejnost prostředky světí

když hňupi zlo páchají

rodiny jsou rozhádané

každý má svá tvrzení

stromy v lese polámané

do vody jsme vhozeni

ta voda je strachem tmavá 

bahnitá a páchnoucí

Cháron svými pádly mává

a pohled má vědoucí

za obzorem země leží

s bujnou svěží zelení

jsou tam koně bez otěží

a lidé tak blažení

zvednout paže

mocně zabrat

nadechnout se nad hladinou

společně to půjde snáze

obavy náhle pominou

vpřed

a spolu

silně

pevně

neustoupit

stále plout

na břeh padnout

v klín té země

a svobodně 

spočinout

v ní pak chodit

rozum hledat

sedí támhle pod višní

do hrstí jej vzít

a nedat

až pomine pěna dní