Lajko, Lajko
O čem nemá Lajka ani páru Půvabná kolegyně za podpory celého pedagogického sboru chtěla před jarními prázdninami zpříjemnit dětem suchopárnou výuku „kosmickým programem“, avizovaným jako úžasný zážitek, kdy vesmír přijde za námi do školy a děti budou moci sledovat dění tam, kam lidské oko nedohlédne. Obvykle jsem k takovým věcem od začátku skeptická, ale s tímto návrhem jsem souhlasila vřele, protože to znamená, že nebudu muset děti šikovat do dvojic a trmácet se na Kraví horu, aby něco podobného viděly; navíc taškařice zabere celou vyučovací hodinu, což každý učitel, je-li při smyslech, kvituje s vděčností. Ve vytyčený den jsem se svojí oblíbenou kolegyní, která kromě šarmu oplývá také sarkastickým britským humorem, spojila svoji trošku dětí s její troškou, (třídy byly prořídlé díky právě řádící chřipkové epidemii) a vydaly jsme se do tělocvičny. Protože obě tělocvičny musely být pro tento účel vyprázdněny a nikdo nesměl celý den cvičit, chápete s...