Tiché volání
15. února 2020 úžasný večer, plný radosti, sdílení a přátelství! Děkujeme! Přišlo tolik vřelých ohlasů, až se zdá, že budeme muset co nevidět znovu opakovat :). Zde je záznam z večera, podívejte se na fotky!
Nedělní pousmání Co krabičky nevyřeší
Z krabičky paneláku, ve které bydlím, vycházím brzy. V kapse mám krabičku mobilu, v hranatém batůžku krabičku tabletu, krabičku kapesníků. Nesu si krabičkovou dietu, díky které, jak doufám, časem nabudu pružného tvaru a po mém skonu mě narovnají do krabičky. V krabičce peněženky mám několik karet tvaru obdélníků, peníze dávno nenosím, jsou nechutně oválné, špinavé a chrastí. Krabička, která je mi nejbližší, je můj mobilní telefon. Mohu s ním dělat cokoliv. Stal se mým nepostradatelným přítelem. Do práce jezdím hranatým trolejbusem. Stejně jako každý, kdo tu se mnou sedí s tváří ozářenou obrazovkou telefonu, jsem pohlcen posíláním zpráv, e-mailů, příspěvků na sociální sítě. Tuhle jsem na chvíli zvedl hlavu, když kolem projíždělo houkající policejní auto a jen díky tomu postřehl, že vedle mě sedí bývalá spolužačka ze základní školy. Roztržitě jsem přejel prsty po jejím obličeji, jak jsem byl v jednom kole, zarazil jsem se však o nos a pak omylem šťouchnul do jejího očního důl...
Komentáře
Okomentovat