Svatováclavská
únava s vrtkavou povahou
vrásčitá bába před svým skonem
s těžkými mraky nad hlavou
prochází zemí
každým domem
zří děti
ruce na pusinkách
a oči strachem vyděšené
když zapomenou vzít si hadr
v době z osy tak vychýlené
zří aroganci
hloupost
závist
udávání a srovnávání
kdy lidé jako hloupí janci
tančí jak pískají jim páni
vidí lásku
je smutná chodí
tichá jak dítě co se bojí
nese sítě
co osvobodí
a každou ránu
rychle hojí
zří lesy
dřív plné hustých stromů
teď zčásti holé
zčásti sťaté
není v nich vidět cesty domů
přišly o vše
co bylo svaté
pro děti
mladé
kteří chodí
opuštěnými pláněmi
pro strach zlých
který se jim hodí
pro jejich vládu nad všemi
pro zmar
žal
zlotřilost
nadutost
tak dlouho už jsou k uzoufání
pro sílu vstát a zvolat DOST
pro odpověď na všechna ptaní
pro Tvoji hrdost
dobrý kníže
a pro Tvé jméno
Václave
pomoz nám zbavit se té tíže
ať znovu řád nám nastane
pro Tvoji víru
co svítila
když tmou se těžce bloudilo
zachraň nás
panovnice milá
přimluv se
svatá Ludmilo
pro všechno
čím žijeme a jsme
pro všechno
co tak milujeme
dřív než zdejší život zhasne
ať prohlédnem
kam putujeme
a pro to
co nám zbylo krásné
ať povstanem a bojujeme
Komentáře
Okomentovat