Velká bouřková rána
Malý raneček Toníček dřímal první víkend u babičky Lidušky, která z toho byla celá na větvi, tak všechno vysmejčila, napekla, navařila a třásla se jako rosol v zavináči na toho chlapečka, svého prvního vnoučka.
Strejda Vojta pochopitelně věděl, kde Toníček,miminková maminka Týnka a babička Liduška jsou a co asi tak dělají, stejně jako Týnka a Li věděly, že Vojta má službu, protože už to tak odjakživa chodí, že koukáčci o sobě všechno vědí, a když náhodou ne, tak si napíší nebo zavolají, aby jim nic neuniklo.
Tak se stalo, že když Toník dřímal u babičky, Týnka prala prsní tamponky, nasazovala si špudliky a babička spala, začala otřesná bouře.
Vojta psal Li, že je zapotřebí posunout Toníčka od okna, dát mu na hlavu čepičku, lepší varianta jsou sluchátka, neb se může stát, že třeskne rána, protože, jak Vojta věděl, venku je mordor a na radaru je černo a všechno teprve přijde.
Babička Vojtovi poděkovala, že má Toníčka tolik rád a šla ponoukat Týnku, do té doby jediného člověka se zatím zdravým rozumem, aby posunula košík z místnosti do předsíně.
Týnka nechtěla, ale protože babiLi je dokonalá v přesvědčování a Toníčka chtěla chránit, nakonec přišla o rozum taky a posunovala košík s Li do předsíně.
Toníček celou dobu spal roztomile a tiše, jak to jen čtrnáctidení Toníčci umějí.
Bouře rvala listy, Vojta sledoval radar, babička podávala hlášení o přesunu košíku do předsíně, proběhly zprávy o tom, kde kdo má spát a velká pranice, kdo bude ležet na podlaze v předsíni u stále pokojně spícího Toníčka. Zvítězila maminka, protože měla v prsíčkách mlíko, které po vyndání špudliků může Toníček polykat,
Poražená babička šla do kuchyně, vzápěti přiběhla Týnka a diskutovaly spolu obě ženy, v negližé, natáčkách a se speciální kůrou ve vlasech o bouři a možných dramatických událostech. V předsíni bylo slyšet, jak teče voda porušenou střešní krytinou, ale šikovná maminka Týnka předpověděla, že toto Toníčkovi velmi prospěje, páč zvuk tekoucí vody se mu jevil příjemným býti při předešlé návštěvě kavárny, kde byl v kočárku minulý týden.
jak tak spolu obě dámy rokovaly, psaly o opatřeních Vojtovi, který děkoval a vše schvaloval, bouře ustala. Ustala tak náhle, jak náhle začala.
Co teď? Obě ženy se na sebe podívaly a řekly si: Dáme Toníčka zpátky!
a jak řekly, obě se naráz zvedly, srazily se hlavami a nastal velký otřes, rána a třesk
a to bylo jediné drama, které se toho večera přihodilo.
naštěstí se maminka a babička hodně dlouho smály, ještě když smýkaly postýlku zpátky a budou se smát i několik dalších let, co bude tato historka kolovat naší nádhernou rodinou.
tož tak.
Komentáře
Okomentovat