Smutek lesa

Autor: -
plakal bych
však
nemám slzy
suchý vítr na pasekách
vláhu svál
přišlo to brzy
mnohem dříve
než jsem čekal

volal bych
však
hlas jsem ztratil
odešel s mízou mých stromů
nečekám
že by se vrátil
vždyť nepozná cestu domů

má krajina je tak cizí
pustá
vyschlá
hubená
zeleň
vláha
sytost
mizí
a půda je bezcenná

nejvíc ale líto je mi
neposkytnout vlídný stín
nejpotřebnějším na zemi
nevinným
a maličkým

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jeřabiny

Autor: -
krajinou šly těžké stíny spatřila jsem jeřabiny divoké a nespoutané strom je lehce nahnutý co bylo a co se stane ví od první minuty z dětství poznám jejich plody oranžové trpkostí mraky plné těžké vody vítr šimral s lehkostí jako malá šplhala jsem  po ztepilé jeřabině korále pak navlékala z plodů sesbíraných v klíně jak otázky spouštěla jsem na nit která tenká byla korálkové jeřabiny v malé dlani jsem je skryla a teď když jsem stará paní stojím zas před jeřabinou znám odpověď na svá ptaní? mraky smějí se jak plynou k tomu stromu ruce zvedám chci vědět od jeřabiny odpovědi které hledám aspoň z jedné poloviny že je domov velkým darem a přátelství milostí láska že neskončí zmarem sobectví je krutostí že dítě vždy správně vidí co nechápe dospělý  dobro že se mluvit stydí talent bývá nesmělý že z nebe jak déšt se lije marnotratně požehnání pro každého který žije v duze plné slitování samota že je jen dívka čekající na pozvání točící se jako cívka při tanci na Boží dlani příslib dob...
Další informace