Slova, která léčí

Hu!       Jsem v pokročilém věku a vůbec jsem s tím nepočítala. Začala jsem pracovat v mateřské školce, kde působí též jedna taková opravdu stará učitelka, a tuhle na školní zahradě chvíli poté, co mi malý Lukášek s pronikavým a veselým kukučem sdělil, aniž hnul brvou, že mi rozbije brýle, když předtím mne mlátil klacíkem přímo do obličeje a házel na mne jehličí, ačkoliv jsem mu chtěla zrovna bujaře zpívat po waldorfském způsobu „A já se dííííváááám, dííííváááám, jáááák mi Lukášek pooooomááááháááá“, tedy tato milá vrásčitá žena mi podala ruku a řekla, že bychom si mohly tykat, ačkoliv ona je sice mladší, ale to nevadí.        Zkoprněla jsem. Ona že je mladší? Klepne mne na místě. Ihned se mi vybavil můj kamarád a to, jak jej obtěžuji svojí přízní a zahrnuji láskou, toho člověka s vizáží hošíka, opoustějícího za měsíc devátou třídu a šokovaně jsem si uvědomila, jak se musel trýznit mojí společností. Žádná křesťanská ctnost není dost opravňující k tomu...

       Pořád jsem si myslela, že není ještě tak zle.         Vezmu-li v úvahu, že mám přízemní byt a nosím brýle, dá se snad omluvit to, že jsem si byla jistá svojí mladostí a půvabem. Avšak navštívila jsem svého neurologa. V místnosti byla velká dvě zrcadla a přímé denní světlo. Užasla jsem. Ta bába, co tam chodí, to jsem já? Krk jako ještěr, povislé tváře a nad tím vším načmárané unavené oči bernardýna, kterému nedali po dlouhé procházce nažrat. Co s tím budu dělat? (Nedá se dělat nic).          Když už je to tak, pak je nutné zamyslet se nad svojí vlastní pošetilosti. Například, okamžitě přestat obtěžovat mladé muže. Teta Kateřina tu již byla a nemá smysl v této myšlence pokračovat. Další záležitostí je hloupé čmárání si na obličej již tak dost zpustošený obličej zcela jiný a barevný. Dochází pak k překrytí vrstev a někdy si mohou navzájem konkurovat. V případě zpocení, pláče při tragických okolnostech nebo p...

       Pro děti dýchám. Mnohokrát jim říkám, minimálně jednou denně před spaním, že je mám ráda. Ujišťuju je o své náklonnosti, která si neklade podmínky. Jsou dosud milé. Nezlobí. Nikdo z nich nekouří například marihuanu, neuráží mne hrubými slovy, netahají se po nocích. Je snadné jim říkat pěkná slova. Když se občas hádají, zavřu pevně dveře a jdu si po svých, pokud právě netouží po tom, abych jejich spory rozhodla. Je mi to jedno. Pokud se nezabijí, tak se srovnají. Vím, že to je nutná příprava na život a příští setkání se spoustou blbců, kteří jsou za každým rohem.         Pro přátele dýchám. Dávám jim najevo, jak jsou pro mne důležití. Snažím se na ně nezapomínat a udržovat vztahy. Není to těžké. Většina mých přátel má vzdělání, jsou zajištěni, dobře oblečení, příjemného vystupování. Neválí se ve stocích u nádraží ani po mně nežádají bůra, aby to vzápětí střelili za prcka rumu.         Pro svoji rodinu dýchám. T...

Má dcera prochází praxí v mateřské školce. Je to nutnost před zakončením prvního ročníku na pedagogické střední škole. Je zhroucená. Každý den má dojem, že není dost připravená. Připravená na co? No přece, musí s dětmi něco dělat. Denně pro ně musí mít program a trávit čas od osmi do dvanácti dopoledne s předtuchou, že každou chvíli se v chodbě může objevit poťouchlá postava trapné zástupkyně z jejich školy a bude dceřiny schopnosti hodnotit. Malý Hyneček s modrýma očima, kterého si dcerka oblíbila a kterého jsem jí připomenula pro její osvěžení, to nezachránil. Dnes kupříkladu strávila hned po procitnutí víc času než obvykle na záchodě, protože si byla jistá, že ředitelce se nebude líbit nic z toho, co udělá. Poradila jsem na ředitelku plivnout dříve, než začne s čímkoliv, aby si odlehčila ve své hrůze. Nechtěla moji radu přijmout. Pověděla, že ředitelka si bude myslet. Rozšafně jsem pravila, abych ji rozptýlila (třásla se hrůzou a zimou), ať jí rovnou zbije za to, že ...

Prolog Náš svět je nemocný bolestí, nezájmem a zlobou. Hodně lidí ztratilo svůj vnitřní zdroj štěstí, spousta dětí je bez radosti a jejich smutné oči nemají nic, co by v nich rozsvítilo ohýnky. Pro ně píšu své pohodové pohádky a budu ráda, když se jim i rodičům zalíbí. Jak přišla blecha Cimprlína k rozumu Blecha Cimprlína každé ráno, sotva se vypelešila ze staré hadry v psí boudě, kam chodila každý den spávat, skákala hned, sotva oči proloupla, ke starému střepu, aby se ujistila, že její bleší krása zůstává stále stejná jako předchozího dne. A opravdu! Oči stejně jiskřivé, tělíčko lesklé jako vždy a ohebné, nožky pikantně chlupaté. Ještě než si oblékla svoje nejlepší šaty (na každý den jiné), mířila do koutu v boudě přímo na bleší váhu, kde počítala kalorie, které si dnes může dovolit, takže vlastně, kolik slaďoučké krve má dovoleno vypít, aby byla pořád šik. Domovem a pojízdným autokarem naší Cimprlíny byl dobrácký pes Ben, který se celý boží cen procházel po zahr...

     Věděla jsem, že z hlediska praktického a rozumného čirý je to nesmysl, ovšem moje vnitřní GPS mě před mnoha lety donutila opustit dobré bydlo, ačkoliv jsem to dopředu neplánovala; přesto jsem jednoho krásného dne vzala karimatku a odešla s ní z luxusní vily. Není to dlouho, co jsem opustila výhodné zaměstnání, před pár dny jsem vystoupila z autobusu, který m ě v e zl na místo, kde jsem do té doby fungovala zcela spolehlivě. N ebyl žádný důvod pro to, abych dosavadní činnost zrušila; přesto, vedena podivným velice nutkavým pocitem, jsem spontánně odešla jinam bez udání důvodu.      Když se ohlédnu, myslím, že úplně nejvíc jsem Pána Boha pobavila, když jsem si vytvořila přesný plán (barevně i graficky), jak budu měnit svůj život. Od doby, kterou přesně neurčím, jsem přesně vedena Boží GPS, která, ať já dělám, co dělám, si vede svou a pro m ě vychází úplně nejlíp ze všeho vzdát se svého řešení a vše přenechat tomuto skvělém zařízení. ...

mince jsou méně než zážitky  a trvat méně než skutečně být  majetky méně než prchavé prožitky  vzbudit se znamená méně než snít  cíl méně než cesta  krása méně než čistota  slova jsou méně než gesta  a stálá váhání víc než zlá jistota   vítězství menší jsou překážek  boje jsou menší než snažení  věda méně nežli kladení otázek  a východiska jsou méně než znamení   růženec méně než pod křížem pláč  naděje rovná se víra  líp než „děkuji“  je říct „není zač“  víc než vášeň  tichý cit který svírá  naplnění toužebného  je méně než touha  a k poznání toho všeho  cesta příliš dlouhá....

Žiju adventním, velikonočním a jiným zpíváním. Žiju krásnými slovy svých přátel a dětí. Samozřejmě taky jím a piju, ale žádná potrava ani tekutina mi nedala nikdy křídla. Z masa je mi těžko, ze sladkostí blbnu, alkohol mi neprospívá, protože ztrácím artikulaci a znepokojuje mne, že při větším požití nemám koordinaci pohybů, na které jsem zvyklá. A teď. Sledujte. Kolik stojí písnička? Smích a radost? Můžete to zabalit do mouky, vajec a strouhanky a usmažit? Litovala jsem dlouhé měsíce, že jsem opustila vyhřátou židli ve státní správě, než jsem si přišla obhlídnout svoji nástupkyni a zjistila, že je vypelichaná. Taky bych byla. Zabývala-li bych se jen suchopárnými výpočty, zbyla by ze mne podivná skořápka, dutá bublina, plná nesmyslů. A po celém dnu stráveném v kanceláři bych určitě nechtěla nic jiného, než se položit na postel a trvat tam strašně unavená (dobře si to pamatuju) jen z toho, jak jsem byla dobrým úředníkem. Vůbec by mne nanapadlo potom zpívat neb...

Andělé. Andělé jsou všude. Lítají kolem nás a kdo chce, uvidí je. Anděl je tou starou babičkou, která se na tebe usměje, když ji pustíš sednout v tramvaji. Já jsem se setkala s posledním andělem nedávno. Sedím si takhle v ponuré soudní kanceláři, vtom se otevřely dveře a vešel anděl. Měl veselé modré oči, hulákal na plné pecky písničky a přinesl do zaprděné místnosti čerstvý vzduch – spoustu vzduchu. A dalšího anděla mám stálého – je to můj soused, který má úžasně modré oči, já mu vždycky dám vzorek toho, co jsem upekla a on mi na oplátku zavařuje okurky. V rodině mám tolik andělů, že by se nevešli na tři stránky. Je hrozně prima, že mám anděly takhle po ruce. Zjistila jsem však, že mnohem lepší než je vyhledávat je okoukat andělovu pracovní náplň a sám se andělem stát, protože jde o větší zážitek. Takže, jestli někoho zajímá zevrubný popis anděla střední kategorrie, tady je: Anděl se brzy ráno usměje, ať prší nebo ne. Nemyslí na to, co si vezme na sebe, ale co vezme ssebou, aby...