Střípky z mateřské školky

    Dnes jsem potkala holčičku, kterou jsem před několika lety učila v mateřské školce. Vytáhla se. Vlásky jí ztmavly. Zkušeně poprosila číšníka o zmrzlinu. 

    Hlavou mi běží vzpomínky na ten čas malých nožiček, rozcuchaných vlásků a usmrkaných nosíků.... přikládám pár útržků - "střípků", které jsem si tenkrát pro sebe a pro radost zapsala: /a říkám si, třeba Vás taky potěší.../

     * Po spinkání nahlíží už probuzený a převlečený hoch na děvčátko ještě se vrtící v postýlce:

     „O čempak se ti zdálo, holčičko?“ (napodobuje intonací učitelku).

     Děvčátko zamračeně: „Nech mě, trumbero!“ 

    „Já nejsem trumbera, jmenuju se Honzík!“

     * Chlapeček:

     „Mě se zdálo o té ovečce, co se topila v tom potoce“ 

    Učitelka „ovečka? V potoce? Tý jo. A jak se to stalo?!“

     „No to bylo v tom mariánským, tam jsou potoky dva a vodopády, to když prší, tak ta voda teče, teče…a tam byla ta ovečka v té vodě“ 

    Uč.: „no a co s ní? S tou ovečkou? Kdo ji zachránil?“ 

    Chlapeček moudře “To by musel hospodář, jenže by měl mokré tričko a kalhoty, tak lepší byl třeba ten drak, ten by přiletěl….“ 

    Uč.:“No poslouchej, to přece by určitě každý dobrý hospodář udělal! Normálně skočí do toho potoka, vytáhne ovečku, no a kalhoty a triko si přece usuší, to dá rozum. S tím musí každý hospodář počítat, ovečku zachrání a je to.“ 

    Chlapeček: „Já nevím. Poslal bych tam raději toho draka, aby tu ovečku vytáhnul“ 

    Uč: “No, vsadila bych raději na hospodáře, draci, ti většinou ovečky jedí spíš než by je vytahovali, myslím. Pošleme hospodáře, fakt.“ 

    Chlapeček: „tak jo. !“

     * Děti si hrají a uč. volá: 

    „Dávej pozor, ať nespadneš jako zralá hruška!“ 

    Děvčátko: „……….ale…já jsem zralá princezna….“ 

    * Děti si hrají na bazén.

     Chlapeček volá: „Počkat, počkat, mám plavky v hospodě!“

    Uč.“?.....v hospodě? Ty máš plavky v hospodě? To jsem ještě neslyšela,…plavky v hospodě…kde se tam vzaly?“ 

    Chlapeček: „ Voni mi dali v hospodě peníze, ať si jdu koupit ty plavky.“ 

    Uč: „a za co ti ty peníze dali?“¨

    Chlapeček: „sedum, vosum.“ 

    Pak vytáhne mobil /jako, přiloží jej k uchu, nakloní důležitě hlavu na bok/ a:                     ….“no…….no…..plavky…..mám….peníze…čau!!!!“ 

    * Při kreslení: 

    Uč: „….čím bys chtěla být, až budeš velká?“ 

    Holčička: „Princeznou, která bude kouzelnou hůlkou barvit květiny. A když se to nepovede, budu víla Zvonilka. Budu hodná víla. Budu lidem dávat štěstí. Anebo…..budu doktorka Růženka. 

    * U svačinky: „to přijde moje maminka!“ „néééé, moje maminka……….Moje maminka!!!.....né tvoje, moje, moje maminka!!!!“ (jeden přes druhého) 

    Učitelka smířlivě: „nono, přijdou všecky maminky. To by ještě tak scházelo, aby nějaká nepřišla. Prostě, přijdou maminky pro všechny děti a bude to. Každý má maminku. To je jasná věc. Já jsem taky maminka, taky mám děti.

    “ Chlapeček: „Já mám taky děti!“ 

    Uč.: „to jsem nevěděla. Kdes prosímtě vzal ty děti?“ 

    Chlapeček: „Mám! Mám děti! Jsou venku. Zlobí. Dostanou na ty prdelky“.

¨

    * Děti vyrobily velký vlak a všechny jedou. 

    Učitelka mává a volá: „Kam jedete, děti?“ 

    Chlapeček: „ Do Ruska. Je tam velká zima, potřebujem rukavice a čepice. Než tam ale pojedu, dám si svačinku, kousek toho chlebíčka.“ 

    A jedou zas. Učitelka mává, jeden cestující vystupuje.

     „kam jdeš? Vždyť ti to ujede!“ volá učitelka.
    Chlapeček: „Zapomněl jsem medicínu“ Uč. „a jo. A co ti chybí?“

    Chlapeček: „abych si ji mohl na letišti dát“. 

    * Na procházce kolem řeky děti potkávají dva dělníky. 

    Chlapeček se drží učitelky za ruku, druhou ukazuje před sebe, přivírá jedno oko, jako kdyby ostřil a volá velmi hlasitě:

     „To je můj tatínek!!!!“ Pán se překvapeně otočí. 

    Učitelka se ptá přísně: „ Nevíte o ničem, co?“ 

    Pán tvrdí, že neví. 

    Tak jsme šli dál…. 

    * Chlapeček nemůže usnout. 

    Volá z postýlky: „Paní učitelko….já mám hlad“ 

    „paní učitelko….jdu čurat..“

     „paní učitelko….já su hodnej“ 

     „paní učitelko….mám žízeň“

     „paní učitelko…..maminka mě miluje….“ 

     „paní učitelko……už mám zavřený oči“

     a nakonec

     „……………kde je druhá paní učitelka?!“ 

    * Hoch: „já normálně chodím sám potmě a vůbec se nebojím!“

     Uč: „fakt? A kdy jsi chodil potmě? A kde?“ 

    Hoch: „no tady, kousek. Kolem týhle budovy jsem chodil. A kolik jsem toho viděl!

    “ Uč.: „To bych ráda věděla, co jsi viděl. Já bych se tedy bála tady kolem chodit ve tmě. Jak jsi to dokázal?“ 

    Hoch: „ Maminka mě sem dovezla autem, tady mě vysadila, dala mně mobil a já pak viděl světlušky.“ 

    * Na hřišti volá chlapeček: 

    „Tydle kostky vyrobili na Thajvanu! ….

    To je v Asii. Hm. Hm. Hm.“

    * Na předškolní přípravě se chlapec ptá:

    "Máte aramejský slovník?!" 

     A pak jsme se pustili do těsnopisu….. 

* Nechce někdo další od září k nám do první třídy? Jako žák či učitel? Rozhodně to nebude nuda…v jednom ani druhém případě   :)